Modúfuk ór kaháni (The bees)

    MODÚFUK OR KAHÁNI ပ်ားအေၾကာင္း Modúfuk ókkol bahá bañdí yóre táke. Bahá uggwát mazé modúfuk or  rani uggwá táke. Ar oinno ham ola fuk arde modda fuk ókkol ó táke. Zibá rani modúfuk asé íba beggún óttu áro dhoóñr. Ar íba yé oinno fuk beggún óre hókumot goré. Andha ókkol ó fare. Ham ola fuk asé dé éçe, miali fuk ókkol tiríc házar óttu salic házar foijjonto táke. Ham ola fuk asé dé íin é bahá bañdí bólla ham goré. Fúl ókkol óttu faní ókkol nialai aní yóre zoma yó goré. Modda fuk ókkol ó cót aník asé. Ham […]

Read More

Duniyair sair dhák (World’s four sides)

       DUNIYAIR SAIR DHÁK အရပ္ေလးမ်က္ႏွာ Beil uçé dé íkka muk di tíyo. Át duní án óre dháikka gorí thani rakó. Beil uçé dé édhak óre fosín dhák bóli hoó. Beil golé dé édhak óre fuk dhák bóli hoó. Bañ át or dhák ore doóin dhák bóli hoó. Den át or dhák ore uttor dhák bóli hoó. —————— By : Citizen of Arakan —————— Sair dhák = ေလးမ်က္ႏွာ Beil = ေန Muk = မ်က္ႏွာ Tíyo = မတ္တတ္ရပ္ပါ Át = လက္ Dháikka = ေဘးသို႔ Fosín dhák=အေနာက္အရပ္ Fuk dhák =အေရွ႕အရပ္ Doóin dhák = ေတာင္အရပ္ Uttor dhák = ေျမာက္အရပ္ Ban át = လက္ယာ […]

Read More

Burá manúic uggwá arde fuain tin zon(Old man & three children)

BURÁ MANÚIC UGGWÁ ARDÉ FUAIN TIN ZON အဖိုးအိုႏွင့္ သားသံုးေယာက္ Agor zobanat mazé uggwá burá manuíc aiccíl. Burá manúic íbartu tin zon fuain aiccíl. Ek din ná fuain tiní zon dhaki buágarai. Baade, ekzon oré ekkán ekkán dargwá diyé. Baade, hoórde dargwá iín báñgo. Fuain dé thác thác báñgi félaiye. Tarfore, ar ek motto dargwá fañs sán fañs sán buñda bañdí, ekzon oré ek buñda ek buñda diyé. Baade, hoórde dargwár buñda iín báñgo. Fuain dé becá bicí kucíc gorí saáiye, báñgi noó fare. Baade burá manúic íba yé fuain dóre hoórde, aññí hailla beínna mori zayoum bói. Tuáñra tin nwá […]

Read More

Hórguc Arde Hossóf (Rabbit and Turtle)

HÓRGUC ARDE HOSSÓF ယုန္ ႏွင့္ လိပ္ Ek din ná hórguc arde hossóf é dola óiye. Hórguc é hoórde óu hossóf tui bicí asté áñços, éen hoói téceraiyé. Eén cómot hossóf é hoórde óu hórguc tui loi aññí loi duñra duñri zibbat diyoum. Ar toré aññí no dhorai. Hórguc e yó zibbat dibellá razi óiye. Tarfordín beínna hórguc loi hossóf loi duñra duñri zibbat cúru goijjé. Hórguc e hára hára duñrer. Lékin hossóf é no zirai asté asté duñrat asé. Hórguc e kíla zaga ekkán ót foóñiccé ár hoórde, aññí monzil or hañsé aiccí hossóf ólla soñi goijjóum, éen hoói, ek […]

Read More

Gom Faní ar Sáf Faní (Good and clean water)

GOM FANÍ AR SÁF FANÍ Faní añárar tú no tákile no faré dé éndila hodún bicí zoruri jiníc. Añárar aramiyot ollá gom faní ar sáf faní lage. Sáfsotura noó dé fanít mazé biaram or fuk ókkol táke. Sáfsotura noó dé faní háile feçor biaram ar óloiddá biaram ókkol ó. Foñsa fathkuwa ardé foñsa foóir ór faní ókkol no hóon saá. Hál or faní, foóir ór faní, fathkuwar faní ókkol óre yó híñzai yóre hoón saá. Fathkuwa arde foóir ókkol óre sáfsotura gorí raká foribóu. Háibar faní ar féla faní ré yó sáfsotura gorí raká foribóu. Fanír mothka ar fanír góra […]

Read More

Moiyor or sónna dóroya hawa (Crow pretending as peacock)

Moiyor or Sónna Dóroya Hawa   ႐ိုဟင္​ဂ်ာစာျဖင့္ေရးထားသည့္“ေဒါင္းေယာင္ေဆာင္ေသာက်ီး´´ပံုျပင္ Agor zobanat mazé uggwá dhók góri zanedé hawa aiccíl. Hawa íba yé moiyor or zat oré bicí fosón goré. Moiyor ókkol dekíle moiyor or díkka cúndor óitou mone hoó. Ótolla bóuli, moiyor or fóoir okkól tuai nizor gaat lagaiyé.  Tói, moiyor or sónna dóri moiyor or zák aséde éçe giyé. Tarfore, moiyor ókkol ór éçe foóñiccé. Hawa ibá yé moiyor ókkol óre hoórde aññí yó moiyor ói gíyigói. Aijja loti aññí yó tuáñrár fúañti tákiyóum. Éen hoói moiyor or sónna dorí moiyor ókkol ór zák ót táke. Moiyor ókkol é hoórde, eén dhók […]

Read More

Meérbani Siné de Undur or Kissá (Tales of a mouse)

Meérbani Siné Dé Undur or Kissá ႐ိုဟင္ဂ်ာစာျဖင့္ေရးထားသည့္“ေက်းဇူးသိတတ္ေသာ ႂကြက္ငယ္´´ပံုျပင္ Ekdin ná uggwá bálluk gúm zai táikke de éçe, undur uggwá yé bálluk or muk ór uortú dhiyaíñ óre duñrdiyé. Éen thaim ot bálluk e dhorai songki uçí yóre tán faiyé, bálluk e bicí guccá gorí undur oré loorai dóri mari félaitou saár. Bálluk ótti undur e no mari bólla becá bicí maf kúñijje. Baade bálluk e undur oré no mari eridiye. Undur e hoórde bálai yián ór bodola aññi toré ek din hámahá fúñziyóum. Éen hoói giyegói. Tui uggwá ekkiní sára undur añár balaiyir bodola keén gorí fúñzibi de yaa. Éen […]

Read More

2012 Bormár hókumot or címasára zulúm Ruáinga koum or uore (Extreme oppression of Rohingya)

2012 Bormár Hókumót or Címasará Zulúm Ruáinga Koum or Uore. Assalámu aláikum. Añára aijjattú ek házar bosór age loti Bormár dec ót táki aiyír dé hodún Ruáinga koum. 1948 cón ot Bormár dec azad ói baade, añárar koum oré Bormár mirasi decóitta hoói, Bormár Hókumot e maniloóil dé, becá bicí sóbut okkól asé. 1961 cón ottu cúru gorí 1965 cón foijjonto, añárar Ruáingar zuban loi, Bormár Redhu Esthicén óttu hóbor ókkol hoitóu. 1965 cón or baade loti añárar koum or Insáni Hók okkól óre Bormár Hókumot e, ar mok ókkol e mili yóre, ekkán ekkán harí harí luaat aiccíl. 2000 cón ot […]

Read More

Fonnár kimot zano né tuáñra? (Value of Education)?

Fonnár kimot zano né tuáñra? ႐ိုဟင္ဂ်ာစာျဖင့္ ေရးထားသည့္ “ပညာရဲ႕တန္ဖိုးကို သိၾကပါရဲ႕လား´´? Fonnár kimot zano né tuáñra? Fonná ze nozané te suk táai añdá. Fonná forí forí duniyai ré sinó. Fonná forí forí din dórmo ré sinó. Fonnár zoriya nizoré arde dec ór háalot óre bodolo. Fonnár zoriya din duniyair bálai tuáñra goró. Fonná forí lé, tói manúic tuáñra bonibá. Fonná ze nozané te suk táai añdá. Morot fuain dór díkka miala fuain dé yó fonná cíko. Gura, burá zonfoti fonná foró. Miala fuain óile yó kooléij ot foró. Dhoóñr óiye hoói, gór ot gólai no félaiyó. Miala fuain dóre daktor, macthor tuáñra […]

Read More

Quran: The losers ( Lurksan wala)

Quran Aiya: 29:52 قُلْ كَفَىٰ بِاللَّهِ بَيْنِي وَبَيْنَكُمْ شَهِيدًا ۖ يَعْلَمُ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۗ وَالَّذِينَ آمَنُوا بِالْبَاطِلِ وَكَفَرُوا بِاللَّهِ أُولَٰئِكَ هُمُ الْخَاسِرُونَ Hoó, “Añár arde tuáñr bútore Allah dasé kaafí, uggwá gobá hísafe.” Íba zane asman ókkol arde zobin or bútore ki asé. Ar, zará baatel or uore biccác goré ar Allahr uore biccác nogoré, Tará dasé gunári wala.

Read More
Skip to toolbar